Ztráta práce v roce 2026: odstupné už podporu neodkládá. Dva roky jsem to počítal špatně.

V úterý 11. srpna u nás poprvé oficiálně zaznělo slovo „optimalizace“. Firma propouští. O dva dny později si balil věci ze stolu člověk, se kterým jsem do ní kdysi nastupoval a občas si dal kafe.

Mě se to netýkalo. Přesto jsem ten večer seděl v kuchyni, dcera spala v nosítku na mně, a poprvé jsem místo odhadu opravdu počítal, co by ztráta práce v roce 2026 udělala s našimi financemi. Dva roky jsem totiž doma i kamarádům opakoval jednu hezky znějící větu. Máme v hotovosti zhruba roční výdaje, jsme v pohodě.

Ta hotovost tam pořád leží. Problém byl v tom, čím jsem ji dělil. Dělil jsem ji naším průměrným měsícem a tiše počítal s tím, že v krizi utáhneme opasky. Když jsem to konečně spočítal pořádně, obě strany té rovnice byly jinde, než jsem čekal.

Výdajovou stranu jsem měřil proti průměrnému měsíci. Jenže domácnost s kojencem žádný průměrný měsíc nemá a hlavně z ní nejde skoro nic vypnout. Nájem ne, energie ne, pleny ne, pojistky ne. Nouzový rozpočet nám vyšel mnohem blíž tomu běžnému, než jsem doufal. A příjmovou stranu jsem měl špatně z hloupějšího důvodu. Věřil jsem tomu, co jsem si přečetl na českém internetu. Ten je v tomhle konkrétním bodě o dva roky pozadu — a shodou okolností v můj prospěch.

Odstupné už podporu v nezaměstnanosti neodkládá. Zrušili to v roce 2024 a půlka internetu to neví.

Věta, kterou jsem měl zafixovanou, zněla takhle: dostaneš odstupné a o tolik měsíců se ti posune podpora v nezaměstnanosti. Tři platy odstupného, tři měsíce, kdy žiješ jen z něj.

Od 1. ledna 2024 to neplatí.

Paragrafy 44a a 44b zákona o zaměstnanosti, tedy přesně ty, které odklad zaváděly, jsou zrušené. Odstranil je konsolidační balíček, zákon č. 349/2023 Sb. V aktuálním znění zákona o zaměstnanosti se slovo „odstupné“ nevyskytuje ani jednou. Ne že by tam bylo napsané jinak nebo měkčeji. Prostě tam není.

Odstupné a podpora dnes běží vedle sebe.

Nejlepší na tom je, jak vytrvale se ten mýtus drží. Našel jsem specializovaný web o dávkách s článkem „Odstupné a podpora v nezaměstnanosti 2026“, aktualizovaným 27. března 2026, který ti v klidu ukáže tabulku odkladu na jeden až tři měsíce, odvolá se na § 44b a spočítá příklady se sazbami 65, 50 a 45 procent, které taky neplatí. Tři chyby v jednom textu, který se tváří jako letošní.

Proč to nikdo neuhlídá, je pochopitelné. Měšec.cz to má zdokumentované: tohle jedno pravidlo se od roku 1991 překlopilo šestkrát. Když se něco mění každých pár let, v hlavách zůstane ta verze, kterou člověk slyšel jako první.

Mně zůstala ta předposlední.

Takže dobrá zpráva. Když dostaneš odstupné, tvoje první měsíce vypadají výrazně líp, než ti většina kalkulaček napovídá.

A hned za ní ta špatná. Právě proto, že první dva měsíce jsou tučné, je pokušení nedělat nic. Jenže podpůrčí doba je do 52 let jen pět měsíců a sazba padá dolů rychleji, než se stihneš rozkoukat. To je ta skutečná past, ne odstupné.

Ztráta práce v roce 2026: co se změnilo u podpory v nezaměstnanosti a kde kousne strop

Od 1. ledna 2026 dostane uchazeč do 52 let první dva měsíce 80 % předchozího průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a zbytek 40 %. Nad 52 let je schéma tři a tři. Podpůrčí doba je pět měsíců do 52 let, osm měsíců mezi 52 a 57 lety a jedenáct měsíců nad 57 let, přičemž rozhoduje věk ke dni podání žádosti.

Ještě dvě věci, které se hodí vědět. Sankce za odchod vlastní výpovědí nebo dohodou, tedy těch 45 % po celou podpůrčí dobu, je zrušená. A při rekvalifikaci se nově počítá 80 % místo dřívějších 60 %.

Teď ta část, kterou jsem jinde nenašel.

Osmdesát procent se počítá z čistého výdělku, ne z hrubého. Číslo 80 zní jako „skoro plat“ a skoro plat to není.

A pak je tu strop. Maximální podpora je v roce 2026 38 537 Kč měsíčně, tedy 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2025 (48 171 Kč). Většina článků ho uvede a jde dál. Mě zajímalo, od jaké výplaty vlastně začne bolet, protože to je jediná verze té informace, se kterou se dá něco dělat. Strop je 80 % z čistého, takže kousne u čistého výdělku nad 48 171 Kč, což při letošních odvodech a slevě na poplatníka odpovídá hrubé mzdě zhruba 62 100 Kč. Je to můj model, ne citace, tak si ho klidně přepočítej.

Průměrná hrubá mzda byla v prvním čtvrtletí 2026 50 282 Kč. Ke stropu se ani nepřiblíží. „Strop se týká nadprůměrných příjmů“ tedy není pravda; týká se příjmů zhruba o čtvrtinu nad průměrem a výš.

Zdroj: zákon č. 435/2004 Sb. (§ 50), ČSÚ a MPSV — vlastní výpočet (modelový příklad).

A protože je snadné se do těch procent zamilovat, jedno tvrdé číslo na vystřízlivění. Průměrná skutečně vyplácená podpora byla v Česku k 31. červenci 2026 17 317 Kč. Podporu navíc pobíralo jen 102 902 lidí z 367 346 evidovaných uchazečů, tedy 28 %. Tabulka říká 80 %. Statistika říká 17 tisíc.

Pět procent není krize. V Karviné ano.

Kontext, aby to nevyznělo jako strašení. Podíl nezaměstnaných byl na konci července 2026 4,95 % a volných míst bylo poprvé přes sto tisíc, konkrétně 100 932. Na jedno volné místo připadá v průměru 3,6 uchazeče. To není propad ekonomiky.

Ten průměr ale zakrývá dost na to, aby byl skoro k ničemu.

Zdroj: ČSÚ, Tab. 1 — Uchazeči o zaměstnání podle krajů k 31. 7. 2026 (data MPSV).

V Ústeckém kraji je to 7,27 %, v Praze 3,94 %. V okrese Karviná 10,4 % a na jedno volné místo tam čeká 19,1 uchazeče, zatímco v Praze 1,71. To je rozdíl mezi „za měsíc mám nabídku“ a „za rok možná něco“.

Kolik měsíců rezervy potřebuješ, nezávisí tedy jenom na tvých výdajích. Závisí na tom, jak dlouho ti bude trvat najít práci tam, kde bydlíš, v oboru, který děláš. Obecné pravidlo tuhle proměnnou nemá.

Většina rad k tomuhle je zbytečně složitá. Tohle je jediný výpočet, který potřebuješ.

Zadáš do vyhledávače „co dělat po výpovědi“ a dostaneš buď právní rozbor výpovědních důvodů, nebo kalkulačku, která ti spočítá měsíční částku podpory. Ani jedno ti neodpoví na tu jedinou otázku, kterou v tu chvíli máš: jak dlouho vydržím.

Vzorec je nudný a vejde se na ubrousek.

(hotovost dostupná do týdne + odstupné + celková suma podpory za podpůrčí dobu) ÷ nouzové měsíční výdaje

Celý trik je v tom jmenovateli. Nouzové výdaje nejsou tvoje průměrné výdaje. Je to částka, pod kterou se nedostaneš, ani kdyby ses snažil, a většina lidí si ji odhadne o dost níž, než jaká doopravdy je. Já taky.

Pomohla mi jedna statistika. Podle ČSÚ dá česká domácnost v nájmu za bydlení 13 572 Kč měsíčně, což je 30,1 % jejího čistého příjmu, zatímco domácnost ve vlastním bytě 7 495 Kč a 13,6 %. Dvě rodiny se stejnou výplatou a stejným rozpočtem mají úplně jiný počet měsíců, a to jenom kvůli tomu, jestli bydlí ve svém, nebo v nájmu.

Tady je model, na kterém jsem si to ujasnil. Rodina, dva dospělí, jedno malé dítě, nájem, oba pracovali. Nouzový rozpočet 45 000 Kč měsíčně; to číslo je předpoklad, ne měřený údaj, postavil jsem ho jako hranici příjmové chudoby pro rodiče s dítětem do 13 let (podle ČSÚ 34 362 Kč) plus rozdíl mezi nájmem a průměrnými výdaji na bydlení plus splátky a pojistky, které nejdou zrušit. Práci ztrácí jeden z nich, s mediánovou mzdou 42 901 Kč hrubého — to je poslední medián, který ČSÚ zveřejnil, za třetí čtvrtletí 2025; novější zatím není, protože úřadu skončil starý datový zdroj. Počítám se třemi měsíčními výdělky odstupného a jeho čistou výši taky jenom odhaduju; kolik ti podle § 67 zákoníku práce náleží a jak se to zdaní, závisí na délce pracovního poměru a na tvé situaci, takže si to radši ověř.

Zdroj: zákon č. 435/2004 Sb., ČSÚ — vlastní model, ne předpověď. Nouzový rozpočet 45 000 Kč i čistá výše odstupného jsou předpoklady výpočtu.

První měsíc je díky odstupnému a paralelní podpoře tučný, druhý je u dvoupříjmové domácnosti pořád v plusu. Pak to klesá a v šestém měsíci, kdy podpůrčí doba skončí, se otevře díra skoro 11 000 Kč měsíčně u dvoupříjmové rodiny a 45 000 Kč u jednopříjmové.

A v tom je celá pointa. Dvoupříjmová domácnost s odstupným je v roce 2026 překvapivě odolná. Domácnost s jedním živitelem je v mínusu už od druhého měsíce. Stejná mzda, stejné výdaje, jiná struktura příjmu.

Jestli tuhle chvíli chceš přežít v klidu, potřebuješ dvě věci, které se stavějí roky dopředu: nouzový fond, který někde reálně leží a rozpočet, ve kterém vidíš svá skutečná čísla. Podle únorového průzkumu Ipsos pro ČPP Servis by 58 % Čechů muselo bez příjmu do tří měsíců výrazně omezit životní standard a každý druhý z nich už během prvního měsíce. Rezervu na víc než půl roku má 23 %.

Tři pracovní dny, ne třicet dní

Tahle část mě naštvala nejvíc, protože jde o peníze, které se dají ztratit čistě z nepozornosti.

Kolují dvě lhůty a každá řeší něco jiného. Tři pracovní dny je hranice, do které se musíš zaevidovat a požádat o podporu, aby ti evidence i podpora běžely už ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Když skončíš ve čtvrtek, máš to do úterý. Třicet dnů je hranice, po jejímž překročení ti u zdravotní pojišťovny vznikne nedoplatek.

Weby uvádějí buď jednu, nebo druhou. Kdo si zapamatuje jenom tu třicetidenní, přijde o kus podpůrčí doby. Kdo do evidence nespadne vůbec, stává se osobou bez zdanitelných příjmů a platí si zdravotní pojištění sám, což je v roce 2026 3 024 Kč měsíčně. Za rok přes 36 000 Kč za jednu prošvihnutou návštěvu úřadu. V evidenci ho za tebe platí stát, 2 188 Kč měsíčně.

Tři další drobnosti, na kterých lidi padají. V den podání žádosti nesmíš být v pracovní neschopnosti. Uchazeč o zaměstnání nemá nárok na dovolenou, takže odjet k moři místo stanoveného termínu na úřadě je porušení součinnosti a hrozí za něj vyřazení. A rekvalifikaci ti nikdo neproplatí zpětně, rozhoduje se o ní vždy předem a rozpočet úřadu může být zrovna vyčerpaný. Letos v červenci se jí účastnilo 911 lidí. Z 367 tisíc.

Pozor i na přivýdělek. Vedlejší práce do poloviny minimální mzdy, tedy do 11 200 Kč měsíčně, evidenci nebrání, ale po dobu jejího trvání se podpora nevyplácí. Podpůrčí doba se ovšem nespotřebovává, takže se jen pozastaví.

Prakticky: v červenci 2026 podalo přes 46 % nových uchazečů žádost online, přes Klientskou zónu Jenda. Potřebuješ k tomu Identitu občana, ideálně bankovní identitu. A drobná ironie státu, kterou nešlo vynechat: online služby úřadu práce pro volná místa mají od 26. srpna do 3. září 2026 odstávku kvůli přechodu na nový systém.

Ztráta práce a finance: v jakém pořadí sahat na peníze

Když se to stane, každý ti řekne, co dělat. Nikdo ti neřekne, v jakém pořadí, a přitom je právě to jediné, na čem záleží. Moje pořadí vypadá takhle.

Nejdřív zastavit odchozí platby, které nic nedělají. Předplatná, služby, které nepoužíváš, věci, o kterých už dva roky víš. Trvá to hodinu a nestojí to nic.

Druhý krok, a ten jsem si musel několikrát zopakovat: radši zastavím autoinvest, než abych sáhl na portfolio. Pauza v pravidelném investování tě v tu chvíli nestojí nic. Nezakládá daňovou událost a nezamyká ztrátu. Když posíláš 5 000 Kč měsíčně a zastavíš to na pět měsíců, prostě jsi nevložil 25 000 Kč. Kolik ta pauza stojí za dvacet let, ti neřeknu, to závisí na výnosu a ten nikdo dopředu nezná. Prodej v poklesu ti naopak ztrátu zafixuje natvrdo. Jak se autoinvest pozastavuje, jsem psal v článku o automatizovaném investování.

Pak osekat rozpočet na ta nouzová čísla, o kterých jsem psal výš. Pak zaevidovat se, do tří pracovních dnů. Pak sáhnout na hotovostní rezervu, protože přesně na tohle tam je. Pak odstupné a podpora, které běží vedle sebe. A teprve úplně nakonec portfolio.

Co bych naopak v prvním týdnu nedělal: nerušil životní pojistku, neuzavíral drahý spotřebitelský úvěr na překlenutí a nerušil penzijko. Vlastní příspěvky do penzijka i do dlouhodobého investičního produktu se dají snížit nebo pozastavit, což je něco úplně jiného než zrušit. A pokud tušíš, že to bude na dlouho, ozvi se bance kvůli splátkám o měsíc dřív. Ne den potom, cos poprvé nezaplatil.

Prodat ETF je u mě poslední krok, ne první

Tady musím říct nahlas, že nejsem daňový ani finanční poradce. Píšu, jak to vidím já a co si k tomu má člověk ověřit, ne co máš dělat se svými penězi.

Nejdřív dobrá zpráva, o které se skoro nemluví. Tříletý časový test u cenných papírů platí dál a od 1. ledna 2026 z něj zmizel limit 40 milionů korun ročně. Když prodáš pozici, kterou držíš déle než tři roky, je ten příjem osvobozený bez ohledu na objem. Je to daňově nejlevnější zdroj hotovosti, jaký v Česku existuje. Kdybych opravdu musel sáhnout na portfolio, sahám sem.

Teď ta horší půlka. Hodnotový test 100 000 Kč, na který se hodně lidí spoléhá, je na úhrn příjmů z prodeje za rok, ne na zisk. Prodáš cenné papíry za 150 000 Kč a vyděláš na tom 20 000 Kč? Testem to neprojde a celý ten příjem řešíš v daňovém přiznání. Nucený prodej pozice mladší tří let ti tedy vyrobí zdanitelný příjem přesně v roce, kdy potřebuješ každou korunu. Podrobněji jsem to rozebíral, když se ten limit rušil.

Prodej cenných papírů mimochodem nemá vliv na nárok na podporu. Zákon o zaměstnanosti posuzuje dobu důchodového pojištění, věk, evidenci a výdělečnou činnost, kapitálové příjmy nikde. U dávek státní sociální pomoci je to jinak, tam se výše úspor domácnosti prohlašuje a majetkový test existuje. Konkrétní hranici jsem nedohledal, takže žádnou neuvádím.

A pak ta část, která s daněmi nesouvisí. Podle stejného průzkumu Ipsos sleduje skoro čtyři z deseti českých investorů portfolio aspoň jednou týdně. Petr Pokorný z poradenské divize ČPP Servis to komentoval větou, kterou si opakuju: krátkodobý výkyv trhu by sám o sobě neměl být impulzem ke změně dlouhodobé strategie. Ztráta práce ale není výkyv trhu, je to výkyv tvého peněžního toku. Řeší se rezervou, ne prodejem.

Co s tím dělám teď, když práci mám

Změnil jsem tři věci a všechny jsou nudné.

Přestal jsem rezervu měřit v měsících a začal ji měřit v korunách proti nouzovému rozpočtu, který máme sepsaný řádek po řádku. Hotovost se nezměnila, změnil se jmenovatel — a s ním i počet měsíců, který mi z toho vyjde. Když ti někdo řekne „mám na tři měsíce“, většinou ti tím říká, že to nepočítal. Já to dva roky říkal taky.

Rozdělil jsem si v hlavě čisté jmění a likviditu. Většina našeho majetku je v akumulačních ETF, což je skvělé číslo v přehledu a mizerná záchranná síť ve špatný týden. To rozlišení je důvod, proč čisté jmění počítám jinak než dostupné peníze. Scénáře si přehrávám v nástroji, který sám stavím, což je očividně můj vlastní produkt, tak si to podle toho přeber. Excel by mi řekl to samé. Jenom bych to v Excelu neudělal.

A vzali jsme se ženou vážněji to, že máme dva příjmy. Ne že bychom kvůli tomu něco měnili v kariéře. Jenom už neplánujeme, jako by na výpadku jednoho z nich nezáleželo. Podle toho modelu je právě tohle rozdíl mezi „nepříjemné“ a „problém“.

Ta věta, kterou už doma neříkám

Neříkám „máme na rok“. Říkám dvě čísla, hotovost a náš nouzový měsíc, a jednou za čtvrt roku je podělím. Není to tak hezká věta jako ta původní a nevyjde pokaždé stejně. Je ale pravdivá, což je jediná vlastnost, kterou od čísla v rozpočtu potřebuju.

Ten člověk, se kterým jsem nastupoval, má od včerejška podepsanou novou smlouvu. Vyšlo mu to za týden, protože je dobrý a bydlí kousek od Prahy. Kdyby dělal to samé v Karviné, čtu tenhle článek úplně jinak.

Ztráta práce a finance v roce 2026 dopadají líp, než jsem čekal.

Odstupné podporu v nezaměstnanosti neodkládá už od roku 2024, první dva měsíce jsou nově 80 % a sankce za vlastní výpověď je pryč. To všechno jsou dobré zprávy, které ti ale nikdo neposílá esemeskou ve chvíli, kdy je potřebuješ.

Otevři si dnes večer výpis a spočítej si to. Ne až se to stane, protože pak už na počítání nebudeš mít hlavu. To vím dost jistě, i když jsem to zažil jenom u kuchyňského stolu s dcerou na hrudi.