Dennis Vymer

Těžko říct, jaké budu mít názory za sedm let. Kdybych už teď byl u cíle, nejspíš bych přešel na 0,8 úvazek v režimu 2+2. A někde mezi 35 a 40 bych se moc rád stal učitelem matematiky a fyziky na střední škole v okolí mého bydliště — je to extrémně podceněná profese, která, když je dobře vedená, dokáže ovlivnit spoustu lidí.

Důvod, proč nemířím na plné FIRE už ve 40, je jednoduchý: děti. Jakmile jim bude 18+, dostaneme se ženou desetileté okno čistě jen na výběr. Pracovat dál za co největší mzdu, jen pokrýt náklady, nebo libovolnou kombinaci podle toho, co rok přinese. Coast FIRE do 50 tuhle volbu kupuje.

Dva důvody, které se navzájem posilují. Zaprvé, čas plus složený úrok je nejmagičtější síla v osobních financích — když se ve dvaceti a třiceti opřete do agresivního spoření, portfolio za vás odvede těžkou práci dalších dvacet let, ať už přispíváte, nebo ne.

Zadruhé, ještě jsme si nezvykli na luxus. Žádné drahé dovolené, žádná drahá auta, žádný lifestyle creep. Spořit 40–60 % nám připadá normální, protože jsme nikdy nepřizpůsobili výdaje výši příjmu. Ve 40 budeme mít skutečnou volbu: peníze nebo pohoda, libovolně volitelné podle dětí, podle roku, podle čehokoli. Víceméně už budeme mít FIRE dosažené, jen to bude vypadat jako lean FIRE.

Já i moje žena jsme si na začátku kariéry pořádně mákli, abychom měli vysoký příjem brzy. Tím největším trumfem ale není žádný spořicí trik — je to fakt, že příjem rostl, zatímco výdaje zůstaly víceméně stejné. Ten rozdíl je míra úspor.

Moje nejsilnější rada komukoli ve dvaceti: zapomeňte na chvíli na kult vedlejších příjmů a investujte nejdřív do sebe. Dovednosti, vzdělání, budování věcí. Návratnost je 10× toho, co kdy dostanete na trhu. Až vymaxujete svoji výdělkovou schopnost, teprve potom má smysl optimalizovat míru spoření.

Maximální výnos je vždycky spjatý s rizikem. Někdo z rizika cítí adrenalin; já úzkost. Takže optimalizuji na systém, který udržím třicet let, ne na nejvyšší možný vrchol v jednom jediném roce. Day-trading, opce, forex — mohl bych do toho jít. Proč bych měl? Jsem mladý, mám čas, a čas je nejmagičtější veličina v investování.

Nudné globální ETF plus měsíční příspěvky plus dvacet let složeného úročení porazí skoro všechno, co bych vymyslel ve snaze 'být chytrý'. Krypto je v malém koutu portfolia pod nálepkou 'peníze, které jsem ochotný plně ztratit'. Chápu jeho atraktivitu; jen nevidím, jakou hodnotu reálně přidává.

Dvě velké změny. Zaprvé jsme razantně osekali Wants — méně luxusních večeří, méně 'life improvement' nákupů. Nahradili jsme to menšími rodinnými výlety, což k téhle nové kapitole stejně sedí líp.

Zadruhé jsem si dal jednu sobotu a prošel každou jednu Need, kterou platíme měsíčně: pojištění, povinné ručení, energie, plyn, internet — každou položku, do detailu. Tím, že jsem všechno reshopnul, jsem uvolnil skoro 4 000 Kč měsíčně bez jakéhokoli dopadu na životní styl. Takové 4 000 Kč jsme nikdy levněji nevydělali.