Můj první podcast: TL;DR z MoneyPenny

V červnu jsem si sedl k MoneyPenny, investičnímu podcastu Hospodářských novin, a hodinu mluvil o vlastních penězích. Nahlas. Do mikrofonu. Bez možnosti vzít to zpátky.

Tohle je TL;DR: o čem jsme se bavili — a k tomu ta část, která se do epizody nevejde. Tedy jaké to doopravdy bylo.

Jak to vzniklo (spoiler: nikomu jsem se nenabízel)

Rád bych napsal, že za tím byla strategie. Mediální plán. Pečlivě formulovaný e-mail.

Nebyl. David Busta si nejdřív našel aplikaci. Ne blog, ne tiskovou zprávu — aplikaci. Proklikal se přes mojefinancnisvoboda.cz na blog, který za ní stojí, a teprve pak přišla zpráva.

To pořadí je pro mě pořád důležitější než samotné vystoupení. Postavil jsem to celé proto, abych přestal přepisovat vlastní čísla do čtvrté tabulky v Excelu. A někdo si to sám našel a usoudil, že je v tom příběh.

Jaké to bylo doopravdy

Nervy. Upřímně a docela nepříjemně.

Člověk by čekal, že mě zachrání práce — jsem produkťák, celý týden trávím na meetinzích. Nezachránila. Meeting má slidy a tlačítko mute. Tohle mělo dva novináře, Davida Bustu a Martina Petříčka, hodinu otevřených otázek a žádné „vrátit zpět“.

Připravil jsem se naprosto přehnaně. Poznámky, odrážky, čísla, která jsem byl připravený obhajovat. Do ničeho z toho jsem se pak nepodíval — prý to tak dopadá vždycky.

Zvláštní bylo, jak rychle to přestal být rozhovor a začala z toho být obyčejná debata. Dva lidi, které to opravdu zajímalo, se ptali na to samé, na co se ptají kamarádi. Jen s mikrofonem u pusy.

Pět věcí, o kterých jsme se bavili

1. FIRE není o útěku z práce, ale o možnosti volby. Tohle jsem chtěl trefit nejvíc. Nechci ve čtyřiceti přestat pracovat — práce mě baví. Chci si vybrat, jak budu pracovat. Čtyřdenní týden. Víc práce z domova. Volnou středu s rodinou místo zhruba dvanácti hodin týdně, které dneska odevzdám autu.

2. Jak daleko vlastně jsme. Zhruba sedm let. Šest až osm podle toho, jestli věříte optimistickému, nebo pesimistickému scénáři. S manželkou víme, kolik nás stojí rok života, takže na tom není nic magického. Je to počítání.

3. Ta věc s učitelem. Tohle hosty asi překvapilo nejvíc. Celý důvod, proč ty peníze chci, je, abych si jednou mohl dovolit práci, která moc nevydělává. Na gymnáziu jsem chtěl učit matiku a fyziku, pak jsem se podíval na platy učitelů a šel studovat informatiku. Finanční nezávislost je způsob, jak se k původnímu plánu vrátit.

4. Nemovitosti — moje nejdražší lekce. Ještě před pár lety jsem měl asi 99 % majetku v nemovitostech. Dva domy. Měl jsem štěstí na načasování a smůlu na předpoklad: nemovitosti nejsou pasivní příjem. Vždycky je co řešit. Do svého FIRE plánu proto domy dneska vůbec nepočítám. HN z toho udělaly titulek: makejte hlavně na sobě a co nejdřív, nemovitosti žerou jen čas a peníze. Číst vlastní větu v celostátním deníku je zvláštní pocit.

Ano, to jsem já. V opravdovém časopise. Vyfoceném na opravdovém kuchyňském stole, protože kde jinde.

5. Proč vlastně MFFT vzniklo. Z čiré frustrace. Jeden Excel na rozpočet, druhý na investice, k tomu brokerská aplikace, penzijko, spořicí účet, dva domy — a hodina až dvě každý měsíc strávené přepisováním všeho na jedno místo. Tak jsem začal rozpočtem, pak přidal čisté jmění a nakonec portfolio, které se ukázalo být tím, kvůli čemu tam lidé zůstávají.

Taky jsem se v celostátním podcastu přiznal, že jsem kdysi koupil Teslu spíš pro dobrý pocit, chvíli si připadal jako génius, pak nasypal peníze do kryptohype a zjistil, že génius nejsem. Malé částky. Velká facka. Právě proto dneska investuju do jednoho nudného globálního ETF a víc to neřeším.

Co jsem si z toho odnesl

• Fungují příběhy, ne tabulky. Na můj model se nezeptal nikdo. Na větu „domy jsem přestal počítat“ se zeptali všichni.
• Říct to nahlas je zátěžový test. Rychle zjistíte, která z vašich přesvědčení jsou opravdu vaše a která jste si jen někde přečetli.
• O sobě píšu málo. Píšu o postupech a principech. Hosté mě pořád vraceli k tomu, co jsem zažil já. Beru to — mimo jiné proto vznikl tenhle článek.

Tohle je článek číslo jedna

Vítejte v rubrice Build in Public. Je to kout blogu, kde píšu o stavění MFFT, ne o penězích obecně. O pokroku, reálných číslech, rozhodnutích, která jsem zvoral, a o tom, co se chystá dál.

Epizoda je česky a trvá zhruba hodinu. Najdete ji — spolu s tištěným rozhovorem, který následoval — na stránce s mediálními výstupy.

Tištěná verze dorazila o týden později. Od té doby jsem se o ní zmínil zhruba všem, které znám.

Brzy zase. Snad už s menšími nervy.